Literární toulky Zbraslaví

Začněme u Zbraslavské kroniky. Jeden z nejdůležitějších historických pramenů z doby posledních Přemyslovců byl sepsán opaty Otou a Petrem Žitavským ve zdech Zbraslavského kláštera. Kromě popisu místních událostí nabízí různá historická fakta v daleko širším kontextu.
K nejvýznamnějším zbraslavským literátů patřil bezesporu Vladislav Vančura (1891-1942), lékař, spisovatel, filmový scénárista a režisér. Jeho literární tvorba patří k vrcholům českého písemnictví. Na Zbraslavi si po svatbě otevřeli spolu s manželkou Ludmilou Vančurovou (1897 -1983), rovněž lékařkou, praktickou ordinaci v pronajatých prostorech. V roce 1928 se přestěhovali do své nové vily (arch. Krejcar), kde Vančura napsal svá nejlepší díla. V době heydrichiády byl zatčen a popraven. Jeho žena později napsala knížku „Dvacet šest krásných let“, kde popisuje společný život s velkým spisovatelem. Literární tvorbě, zejména pro děti a mládež, se věnovala také jejich dcera Alena Santarová (1923-1967). Po V. Vančurovi je na Zbraslavi pojmenována ulice, ve které stojí také jeho vila a pomník.
I spisovatel a básník Vítězslav Hálek (1835 – 1874) pobýval krátce na Zbraslavi. Žil na Závisti v malém domku, čp. 84, který padl za oběť povodni v létě 2002. Hálka okouzlila zdejší příroda a klid, rád sedával na březích Vltavy a čerpal inspiraci pro svá lyrická díla. V roce 1876 byl oblíbenému básníku vybudován v Břežanském údolí pomník s portrétní deskou od J. V. Myslbeka.
Významný český nakladatel Jan Otto (1841 – 1916), vydavatel nejvýznamnějších naučných publikací své doby např. Ottova slovníku naučného, se usídlil na Zbraslavi v roce 1873 v pronajatém domku na Závisti. Později koupil přízemní vilku obrácenou k Vltavě, kde rodina trávila léto do r. 1912, kdy pro ně architekt O. Novotný postavil velkou rodinou vilu. Životopisnou knihu o Janu Ottovi napsal PhDr. Jaroslav Švehla (1901-1991), literární kritik, historik a bibliograf, který žil také na Zbraslavi. Zabýval se zejména českým divadlem a tak v jeho díle najdeme i knihu Starý komediant o zbraslavském rodáku, herci Prozatimního divadla, Janu Kaškovi.
Další známý pražský nakladatel, J. R. Vilímek (1860-1938), koupil a přestavěl vilu v Břežanském údolí, kterou nazval „ Ve stínu lípy“. Humoristické listy, které vydával, řídil další Zbraslavák, spisovatel Josef Skružný (1871-1948). Ten svou vilu u Vltavy pojmenoval podle své, tehdy populární, knížky Venoušek a Stázička.
Nejznámějším spisovatelem současnosti, spjatým se Zbraslaví, je Michal Viewegh (1965). Na Zbraslavi bydlel a učil v letech 1989-93 na zbraslavské ZŠ V. Vančury. Ke knize Výchova dívek v Čechách našel inspiraci právě na této škole.
Svou ulici na Zbraslavi má i spisovatel a scénárista Karel Michal (1932-1984). Na Zbraslavi bydlel až do své emigrace. Známé jsou hlavně jeho povídky (např.Čest a sláva) i některé filmové scénáře ( Bílá paní).
Sulova ulice nese jméno po učiteli a spisovateli Josefu Sulovi, který svou tvorbou oslovoval především děti. Na Zbraslav se přistěhoval před II. sv. válkou a žil zde až do 60. let.